sobota 28. června 2014

Dopisy

1.
Má drahá přítelkyně, dneska byl velmi krásný den, konečně po dlouhých mrazech jsme se dočkali sluníčka. Napadlo mě, že bych Vás mohl pozvat na krátkou procházku.

Vážený pane, sice dnes bylo krásné počasí, ale Vaši nabídku na krátkou procházku opravdu nepřijmu. Neznám Vás, takže ne.

Drahá přítelkyně, jak je možné, že mne neznáte? Setkali jsme se přece na plese sv. Valentýna u madam D.! Stála jste tam v hloučku svých přítelkyň a svým zrakem jste spočinula na mé tváři a Vaším obličejem prolétl letmý úsměv....

Vážený pane, tak to se určitě mýlíte! Takový nesmysl, že bych se dívala zrovna na Vás! A navíc si Vás nepamatuji. A nepište mi.

Ale drahá přítelkyně, ještě jste mi pokynula hlavou, že mě zdravíte! A já vám odpověděl!

Pane, ještě jedna taková nehorázná lež a počítejte s tím, že se u vás objeví muži z četnické stanice! Takhle si vymýšlet, to je opravdu vrchol!

Milá přítelkyně, z hlubokého srdce se Vám omlouvám. Špatně jsem pochopil Váš láskyplný pohled, který jsem na večírku zachytil. Chtěl jsem se Vám představit, uklonit se a políbit Vám Vaši něžnou ručku.

Tak vy si nedáte pokoj! Nebudu Vám neustále opakovat, že mi nemáte psát. Navíc mi děláte neslušné návrhy! Vyprošuji si takové jednání.

Ale, madam, copak Vy nemáte ráda, když Vám někdo napíše krásná slova?

Vážený pane, tohle na mě opravdu nezkoušejte! Krásná slova vypadají naprosto jinak, než si představujete Vy!

Drahá přítelkyně, prosím, poučte mne! Jak mají vypadat ta krásná slova dle Vás?

To snad ne!

Ale, přítelkyně nejdražší, moc toho po vás nechci, jen větu nebo dvě...

Hulváte! Několikrát jsem vás žádala, abyste mi už nepsal! A ne rozhodně tímto stylem.

2.
Drahá přítelkyně, dnes jsem měl velmi zvláštní návštěvu. Předpokládám, že víte, koho. Ano, byla jste tak šlechetná, že se mi dnes u dveří objevili pánové z četnictva. To jsem opravdu nečekal, že toho budete schopná! Jsem zklamán a nešťasten.

Vážený pane, vy se divíte? Není možná. Byl jste mnou několikrát varován, že mi nemáte psát a vůbec jste mě neposlechl. Doufám, že vám četníci řádně domluvili, abyste neobtěžoval počestnou ženu jako jsem já.

Nejdražší, s pány četníky jsem si příjemně povykládal, nabídl jsem jim kávu a výborné koláčky, které pekla má hospodyně. Po hodině se zvedli a ještě mě pozvali na návštěvu k nim na stanici. Vaši stížnost stáhli.

Tak to už je opravdu vrchol! Budu to hnát mnohem výš, klidně na ministerstvo spravedlnosti!

Ale, přítelkyně, už se tolik nehněvejte a zapomeňte na naše neshody. Nejsem vůbec rád, když se tak rozčilujete a vůbec Vám to nesluší!

Už zase začínáte? Vám varování evidentně nestačilo. Zabrání Vám vůbec někdo, abyste mi psal takové dopisy?

Obávám se, drahá přítelkyně, že nikdo. Možná tak smrt. Ale nebojte, přítelkyně, umřít ještě nehodlám. Jak jste se jinak celý den měla?

Vážený pane, vy se mne ptáte, jak jsem se měla celý den? Víte, jak jsem se měla? Přemýšlela jsem o Vás a o Vaší troufalosti a o tom, jak Vám zakázat mi psát.

Přítelkyně, vy jste o mne přemýšlela? Jsem poctěn a mé srdce se tetelí blahem, že na mě myslíte.

Vy si hrajete se slovíčky, vážený pane. Jste neodbytný.

Ano a i trpělivý a jednoho dne se dočkám. Dočkám se toho, že se s vámi konečně osobně setkám a nabídnu vám krásnou kytici růží.

Tak to si, pane, nedělejte přílišné naděje. Tak hluboce se nesnížím, abych se s Vámi setkala. Sbohem.

3.
Včera se mi, drahá přítelkyně, zdálo, že Vás držím ve své náručí a vroucně Vás líbám. Splňte mi tento sen, má lásko, budu ten nejšťastnější muž.

Asi se, vážený pane, domníváte, že mě Vaše sny dojaly. Jste na omylu. Mám jiné a závažnější problémy, které mají určitě přednost před Vaším, nu řekněme, chtíčem. Doufám a pevně věřím, že Vaše sny byly jen pouhopouhou noční můrou.

Ale, drahá přítelkyně, jste velmi krutá. Přece víte, jak Vás nesmírně miluji a trhá mi srdce, když musím číst Vaše rozhořčené dopisy. Mohu Vás jen ujistit, nejmilejší, že mé sny nebudou nikdy noční můrou., když v nich budete Vy.

Musím se zmínit, že se za mnou stavil můj dávný přítel a pověděl mi, že Vás viděl u paní D. s jistým mužem, panem K. z L.! Co mi to děláte? Dávejte si na něj pozor, ten muž je velmi nebezpečný!

No vida, tak už dokonce máte i svoje špehy. A vůbec, co je Vám po tom, kde a s kým se scházím? To je jen moje vlastní soukromá záležitost. Říkám Vám to naposled, pane, opovažte se ještě někdy mi napsat takovou nehoráznost!

Drahá přítelkyně, berte mé varování vážně! Pan K. z L. je opravdu nebezpečný, za prvé se o něm říká, že několik mužů po jeho rvačkách přestalo chodit a jeden dokonce přišel o rozum! Za druhé, ten muž je známý svou přelétavostí a nerad bych, aby zrovna Vám zlomil srdce.

Vážený pane, nemusíte mne varovat. Jsem dospělá a soběstačná žena, nemusíte mi připomínat, na co si mám dávat pozor!

4.
Milovaná přítelkyně, opět jsem se doslechl, že jste měla dostaveníčko s panem K. z L.! Buďte, prosím, opatrná! Neberte mé varování na lehkou váhu, myslím to s Vámi upřímně.

Vážený pane, nevím, kde berete tu drzost, abyste mi říkal, co mám a co nemám dělat! Pan K. z L. je velice příjemný muž z lepší společnosti a ví, jak udělat ženu šťastnou. To Vy, vážený pane, byste neuměl.

Tak neuměl? Kde se ve Vás bere ta jistota, že neumím obšťastnit ženu? Mám dost zkušeností, abych udělal šťastnou i Vás, drahá přítelkyně. Kdybyste mi dala příležitost, rád Vám to předvedu.

To jste mne vážně dostal, pane, ale pochybuji, že byste to dokázal. Pan K. z L. je velmi pozorný k ženě. A příležitost? Vážený pane, tohle už na mne nezkoušejte, víte moc dobře, co si o Vás myslím.

Odpusťte, drahá přítelkyně. Jsem velice zarmoucen, že jste dala přednost tomuto...gentlemanovi přede mnou. Tolik jsem doufal ve Vaši lásku...

Pane, jak dlouho mi ještě budete psát takové dopisy? S mou náklonností k Vám prostě nepočítejte. Již několikrát jsem Vás upozorňovala, že nemám o Vás žádný zájem. 

5.
Drahá přítelkyně, jsem raněn. Dovolte mi, paní mého srdce, abych Vás potkal na rohu Vašeho domu. Dovolte mi, abych na Vás mohl pohlédnout jen koutkem oka, ale živou a skutečnou, ne jen z obrázku.

Pane, už jsem Vám jednou napsala, že si nepřeji, abyste mě takto urážel! V případě, že bych se s Vámi někdy chtěla setkat, pochybuji, že k tomu ovšem někdy dojde, si schůzku určím sama. Respektujte to laskavě.

Uvedla jste mě do rozpaků, drahá přítelkyně, zřejmě si neuvědomujete, že tady jsem mužem já a Vy jste žena!? Madam, urazil jsem se. Doufám, že ve Vašem příštím dopise bude následovat omluva.

Ó, jak namyšlená slova. To Vy si uvědomte, že je začátek 20. století a pravidlo já jsem muž, pán tvorstva a ty, ženo, budeš poslouchat, už dávno neplatí! A omlouvat se? Vám? Jak směšné. Tomu se mohu jen smát. Cha, cha, cha.

A co Vaše malá přítelkyně, slečna S.? Slyšela jsem, že Vás nesmírně miluje a je na Vás neskonale závislá. Radím Vám, té se držte. Její otec je velice vlivný a mohl by Vás dostat do zdejší společnosti.

Drahá přítelkyně, ano, slečna S. je velmi okouzlující mladá dáma s neutuchajícím sexuálním...zájmem. Její vnadná postava je opravdu k zulíbání a láká k mnoha představám. Ano, je také pravda, že její otec je vlivný a bohatý člověk s vysokým postavením, ale, nejdražší poklade, věřte, že slečna S. je oproti Vám jen pozlátko. Za to Vy jste nádherná, překrásná a stálá jako hvězdy na obloze, které ve tmě jen září a svítí na cestu smutným poutníkům....

Tak z Vás se stal dokonce i básník? Tleskám Vám, pane. Ale nemyslete si, vážený, že Vám po těchto sladkých větách skočím do náruče. To se opět mýlíte.

Milovaný poklade, Vy mě milujete! Cítím to z Vašich posledních vět! Jsem hluboce dojat a cítím, že se mi přibližujete každým dnem.

Na to opravdu nemám co odpovědět.

6.
Vážený pane, máte nějaké další informace o K. z L.? Obávám se, že jeho vztah k ženám není takový, jak jsem Vám psala!

Nejdražší, Vy mi píšete! Nemůžu tomu uvěřit! Můj poklade, mějte na paměti, že pan K. z L. je opravdu nebezpečný. Doneslo se mi, že způsobil smrt jedné mladé dívky – dívka byla před smrtí znásilněná. Miluji Vás z celého srdce, záleží mi na Vás a mám o Vás neskutečný strach. Prosím o setkání s Vámi! Je to téměř rok, co jsme se neviděli...

Vážený pane, děkuji za odpověď. O té nešťastnici jsem již slyšela, ale její smrt v žádném případě nezpůsobil K. z L., ale její manžel. A setkání s Vámi? Pane, již rok Vás odkazuji do patřičných mezí, ale vy jste pořád stejný! Už jste měl dávno pochopit, že moje srdce nikdy nezískáte! 

Přítelkyně mého života! Prosím, odpusťte mi má hříšná slova, ale chci Vás! Toužím po Vás, chci se Vás dotýkat, prozkoumávat nezmapovaná území Vašeho těla, dotýkat se Vašich nádherných ňader, boků, Vašeho klína...Milovat Vás až k vrcholu lásky...Madam, neodmítejte mě, úpěnlivě Vás prosím o setkání s Vámi!

Pane, jsem rozhořčená! Ale, jak chcete. Příští týden bude ples sv. Valentýna. Budu tam. Pokud chcete, přijďte.

7.
Drahá přítelkyně, jsem zklamán. Byl jsem na plese, ale Vy jste tam nebyla!!!! Jak si to mám vysvětlit? Vysmíváte se mi? Tropíte si ze mne jen blázny! Tolik jsem se na Vás těšil, že Vás konečně uvidím a Vy jste se z toho zase vyvlékla. Odepište mi, prosím!

No tak, proč se mi neozýváte? Zlobíte se? Prosím, aspoň řádku!

Co s Vámi je? Jste nemocná? Drahá přítelkyně, mám o Vás strach!

Vážený pane G., s lítostí Vám musím oznámit, že madam T. byla násilně zavražděna panem K. z L. Rozloučení s naší drahou zesnulou se koná v sobotu. S pozdravem paní D. 

středa 11. června 2014

Mám doma prvňáka

Mám doma prvňáka. Mám se radovat nebo se bát? Asi se budu radovat a zároveň i bát. Přece jenom vstup do něčeho nového je hodně důležité, zvlášť pro prvňáky, kdy jim končí doba hraní a začíná doba povinností. Budou se učit psát, číst a počítat, což je, samozřejmě, základ, ale zároveň se jim tím otevře nekonečně mnoho možností a bude záležet jen na nich, jak toho využijí.

Dnes jsme měli první třídní schůzky, kdy se ve školní jídelně sešli rodiče budoucích prvňáků. Byli tam i paní učitelky, které je budou učit, vedoucí školní jídelny a družiny a také zástupci placených kroužků - angličtina a hra na flétnu a klávesy.

Zástupkyně ředitele nás rodiče informovala o všech organizačních věcech, paní učitelka zase, co máme dětem pořídit, kolik se bude vybírat peněz do třídního fondu, kolik budou stát obědy, jaké jsou aktivity v družině. Nestíhala jsem psát :-)

Moc doufám, že to všechno v pohodě zvládneme a nebudeme stresovat (tedy já). Zatím ještě zbývá koupit to nejdůležitější - aktovku. A hlavně tam musí být Bloom, víla ze seriálu Winx, která u nás teď frčí. Příští týden to asi půjdeme okouknout, vyzkoušíme různé druhy aktovek a pak se rozhodneme, jestli koupíme na místě nebo objednáme přes internet.

Dcera se naštěstí do školy těší a já s ní. Jsem zvědavá, jestli ji škola bude bavit stejně jako mě, když jsem chodila do školy. Pamatuju si, když se rozdávali učebnice do vyšší třídy, tak jsem si je o prázdninách s radostí prohlížela a listovala v nich. Nejraději jsem měla čítanku, ta mě fascinovala vždycky.

Ještě musíme zvládnout letní prázdniny, ale ty rychle utečou a než se nadějeme, bude 1. září a z dcery se stane regulérní prvňák.

pondělí 9. června 2014

Zentanglování

Víte, co je to Zentangle? To je relaxační kresba. Vezmete si bílý čtvereček papíru, tenkou černou tužku, nejlépe centropen a kreslíte si, co vás napadne.

Zentanglování má svá pravidla, která můžete dodržet, ale také se jimi řídit nemusíte. Záleží na vás. Ráda bych vás v této rubrice seznámila s technikou, které jsem propadla. 

Mou velkou inspirací a učebnicí byla kniha Zentangle - relaxační obrázky, kterou vydalo v roce 2014 nakladatelství Metafora. Kniha je to naprosto úžasná a naučí vás krok za krokem různé vzory. Některé mám velmi oblíbené a kreslím je dost často, další zase mi nevyhovují a vyhýbám se jim.

Další inspirací je internet. Je s podivem, že  u nás tato technika moc známá není, nenarazila jsem na žádný blog v českém jazyce. Což je škoda, takže to napravuji já a budu se věnovat i zveřejňování obrázků Zentangle. V Americe jsou relaxační obrázky velmi populární a velmi krásné. 

Americké stránky TanglePatterns se zaměřují na jednotlivé vzory, přispívá tam řada nadšenců. Laura Harms ze stránek I am the diva týden co týden zveřejňuje výzvy, která vás vybízí k nakreslení zvláštních obrázků za pomoci určitých vzorů, tvarů. To, že byla už zveřejněná výzva 170 svědčí o tom, že fanoušci stále přibývají a je pořád zájem.

Také jsem kreslila srdíčka na charitativní jarmark pro Andělku, která onemocněla rakovinou. Nebylo jich mnoho, ale doufám, že se všechny srdíčka prodala. Dozvěděla jsem se, že dvě moje přáníčka skončila na Ministerstvu financí a jedno u pana Babiše. Jsem moc ráda, že se do akce zapojily i významné osobnosti našeho státu.




  

neděle 8. června 2014

Závislá na knihách

Jsem knihomolka a jsem závislá – závislá na knihách. Když vidím knihkupectví, vždy se minimálně podívám do výlohy, co mají pěkného a pro sebe si říkám – tu mám, tamtu mám taky, ta mi přijde na recenzi, tahle kniha byla naprosto příšerná, u téhle jsem v ruce žmoulala kapesník.

Většinou stejně ale otevřu dveře a vejdu dovnitř. Už jenom kvůli té vůni, která mě celou obklopí. Dotýkám se jednotlivých knih, očima zkoumám obálky, jestli mě některá nezaujme. A i když si třeba nic nekoupím, mám pocit uspokojení a radosti.

Zní to šíleně? Asi ano, ale nejsem jediná šílená a závislá. (No, možná v mém nejbližším okolí určitě). Stačí v Googlu napsat „knižní blogy“ či „knižní recenze“ a objeví se vám milion odkazů. Objevíte tak mnoho nadšených blogerů, kteří si rádi s vámi popovídají na téma knihy a recenze, s jakými nakladatelstvími spolupracují, jaký druh knih čtou. Možná vás překvapí, že většina blogerů je ve věkové skupině 16 – 26 let a převládá u nich Y/A žánr. Já upíry ani fantasy nečtu, mám ráda společenské romány, detektivky nebo historické příběhy.

Snažím se podporovat české autory. Jak? Tím, že je čtu. V mé knihovně tak najdete Alenu Jakoubkovou, Jana Bauera, Kláru Janečkovou, Jaroslava Čejku a další a další známé či méně známé české spisovatele.

Mám také svůj knižní blog. Naštěstí ne blogísek, na ten už jsem stará. Snažím se o něj pečovat, starat se o něj a vést ho tak, aby se na něj mí čtenáři rádi vraceli. Je to těžké – konkurence je obrovská a boj o každého čtenáře je běh na dlouhou trať. Pokud se vám to nepodaří, budete jedním z mnoha knižních blogů, o kterém bude vědět jen pár věrných čtenářů.

sobota 7. června 2014

Začínám

Začínání. Slovo, které má jeden význam - začátek. Začátek početí, začátek zrození, začátek prázdnin, začátek školního roku, začátek milostného života, začátek konce.

A i já začínám. O čem budu psát? Tak nějak úplně o všem, o myšlenkách, které se mi honí hlavou, o tom, co mě zaujme, o láskách, trápeních

A jak často budu přispívat? Nevím. Mám svůj vlastní život a svoje starosti a velké myšlenky se mi hlavou nehoní každý den. Takže nějak pravidelně nepravidelně budu psát. A nebo taky nebudu psát vůbec a stránky budou ležet ladem.

Uvidíme.